Skip to main content

Myši patří do nebe

Malá myška Šupito, která zažije vlastní smrt putuje krajinou fantastického světa zvířecího nebe. Postaví se svému strachu? Prvotní vizuální návrhy prostředí pro animovaný loutkový film režisérů Honzy Bubeníčka a Denisy Abrhámové Grimmové. Rok 2015.

Producent

  • Vladimír Lhoták

Kniha/námět

  • Myši patří do nebe

    Iva Procházková

Režiséři

  • Denisa Abrhámová Grimmová

  • Jan Bubeníček

Moje úloha

  • Jan Brukner
    Concept Artist / Designer

Co jsem tvořil

  • Předběžné koncepty a studie

  • Moodboarding

  • Vizualizace

2015

Malá myška
projde branou smrti
aby poznala sebe sama…

“ I myši patří do nebe” bylo původní pracovní jméno ambiciózního animovaného / loutkového filmu na motivy knihy Ivy Procházkové. Někdy z jara kolem roku 2015 mne režisérská / animátorská dvojice : Honza Bubeníček a Denisa Abrhámová Grimmová oslovili s možností spolupráce na koncepcích prostředí tohoto filmového počinu. Bylo to, ještě pár let před reálnou produkcí filmu…

Příběh prvotních konceptů

Po přečtení prvních verzí scénáře jsem byl nadšený a hned mi bylo jasné, že jde o výjimečný projekt. Samotná zápletka, kdy hlavní hrdinka příběhu, malá myška Šupito, zažije vlastní smrt a putuje krajinou fantastického světa zvířecího nebe mi přišla jemně poetická a zároveň vtipná.

Postaví se svému strachu a úhlavnímu nepříteli lišce? Pozná sebe sama? Téma smrti bylo a je v naší společnosti něčím “odstrkávaným”. Přišlo mi tedy velmi odvážné a originální, že se Honza a Denisa právě do tohoto projektu společně pustili.

Moje účast na projektu byla krátká a několik let před samotnou produkcí. Vytvořil jsem několik návrhů prostředí, studií, kreativních moodboardů apod., které se od finální podoby filmu nakonec poměrně liší. Film vyšel do kin v roce 2021.

Níže můžete shlédnout koncepty, které předcházely vývoji některých lokací. Pozor, některé mohou být spoilerem k filmovému příběhu. (!) Nedoporučuj tedy číst dříve, než shlédnete film.

Nebeská koupelna

Prostředí nebeské koupelny je místo, kde se zvířátka očišťují od těch největších nečistot, co si přinesli ze Země. Mohou to být různé zkušenosti a nepříjemné věci, které se jich drží jako to pomyslné bláto. Pro realizaci “koupelnového prostředí” jsem se inspiroval u mineralizovaných bazénků a tektonickými horkými prameny. Jako deštník se nad jejich hlavami měly tyčit stromy inspirované jemenskými dračími stromy a dračím ovocem (Pitahaya červená).

Při realizaci "koupelnového prostředí" jsem se inspiroval mineralizovanými bazény a tektonickými horkými prameny. Stromy inspirované jemenskými dračími stromy a dračím ovocem (Pitahaya red) se měly tyčit nad jejich hlavami jako deštník.

Les lesů

Tajemný nebeský “Les lesů” je místem vyvrcholení příběhu zvířátek. Čelí zde svým nejtemnějším strachům a obavám. Jeho temná místa skrývají děsy. Zvířátka trpící pocitem oběti se stávají lovnou zvěří. Tvorové, kteří trpí zlostí se mění v predátory...(Více v knize spisovatelky Ivy Procházkové).

Dle mne se jedná se o geniální příběhovou katabázi, která nachází srovnání se starými bájemi či eposy. Na tuto lokaci jsem vytvořil několik designových studií a skic. S ohledem na můj komplexní přístup jsem se snažil přemýšlet v kontextu prostředí a proto jsem vytvořil malou orientační mapku pro větší vcítění do prostředí a návaznosti na příběh. Pracoval jsem s motivy sušených plodů, houbami či čistě abstraktními tvary vycházejícími z mikrosvěta mechů, lišejníků, epifitů a mycelia. Stromy lesa jsem navrhoval ve verzi fantasy obřích stromů, pamětných až po imaginární stromy s vrcholy inspirované sušeným Lotosem. Vznikl tak návrh Lotosové brány.

Pracoval jsem s motivy sušeného ovoce, hub nebo čistě abstraktních tvarů vycházejících z mikrosvěta mechů, lišejníků, epifytů a mycelia.

After
Before

LES LESŮ jsem navrhl ve fantazijní verzi obřích stromů a také pamětními imaginárními stromy s vrcholky inspirovanými sušeným lotosem. Výsledkem byl návrh Lotosové brány.

Lunapark

Krátkou chvíli jsem se také věnoval zpracování studie komplexnějšího prostředí Lunaparku, které v příběhu sloužilo jako místo věčné zábavy umožňující zvířátkům vybít svá přání a tužby a oddávat různým hrám. Okolo tohoto místa pak se linuly louky heřmánku, které dávali všem návštěvníkům možnost na chvíli odpočinout a relaxovat. Tento prekoncept byl jen prvotním zamyšlením nad námětem. Nic směrodatného. Inspiroval jsem se zde různými zvířecími činnostmi, které zvířata běžně provádějí a převedl do zábavních atrakcí (houpací stromy, hrabací nory, strašidelná jeskyně v podobě kočky, stromová dráha apod....) Ve finálním filmu se koncepce a vývoj posunul mnohem dále a je zcela nepodobným těmto opavdu prvním koncepcím, které spíše sloužilo pro prvotní brainstorming autorů a potřeby producenta Vladimíra Lhotáka…

Na samotné produkci a vývoji koncepce filmu jsem se dále nepodílel. V době počátku produkce filmu již mé kroky vedly trochu jiným směrem a to k tvorbě virtuálních zážitků a výtvarné režii v kreativní AR / VR agentuře BrainzVR.

Myslím, že po shlédnutí tohoto filmu je jasná dávná hluboká otázka Krále Šalamouna z knihy Kazatel :-) "Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a
duch zvířat sestupuje dolů k zemi?"

idea maker
vizuální  tvůrce
kreativní režisér

Kontaktujte mne

  • MOBIL : +420 721235897
  • E-MAIL : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

    Praha / Česká Republika